Věčný boj se zoubky

Jako by toho nebylo málo, po 6 týdnech marodění se zánětem dutin, kdy už jsem byla opravdu zoufalá z dlouhodobé karantény a každá společnost byla vítaným zpestřením, mi zubařka rozvrtala bolavou stoličku.

Oprava zoubku bude evidentně na delší dobu, mj. z důvodu krátké nepřítomnosti doktorky.
Už jen samotný průběh léčení mě ubezpečil, že jednoduché a rychlé hojení jakéhokoliv zákroku v ústech prostě v mém případě nehrozí.
V den, kdy jsme se do opravy pustili, mě zub bolel až vpodvečer. S pomocí prášku jsem mohla v klidu usnout.
Druhý den jsem v práci vydržela asi 2 hodiny, natekla mi celá tvář a musela jsem odejít domu.
Týden na to jsem byla nucena návštěvu opakovat pro akutní bolest a tak jsme pokračovali v procesu dál.
Paní doktorka mi nechala zoubek otevřený, kvůli silné bolesti při předchozím „dočasném uzavření dutinky“ zubu.
V současné době je mým nejlepším přítelem párátko, jelikož je otevřený zoubek přímo magnetem pro jakékoliv jídlo.
Po vyléčení budu asi přeborník v používání tohoto praktického nástroje.