Slunečný jarní víkend vylákal mnoho obyvatel Plzně do přírody v okolí města. Já jsem byla jedním z nich, chtěla jsem to tu trošku více poznat…
Z Borského parku u nás za domem jsme se vydali s kamarádem směrem k Meditační zahradě. Toto krásné, tiché prostředí je jako stvořené pro rozjímání mezi barevnými stromy a keři.
Zastihli jsme zrovna svatební den, nevěstě to opravdu moc slušelo. O pár metrů dál v zahradě byste nepoznali, že tam nejste sami.
Poté jsme vyrazili směrem ke středověkému hradišti.
Cestou byla Plzně jako na dlani, hned jsem si to panorama musela zdokumentovat.
Po nalezení lokality celého území středověkého obydlí nás zastavila informační cedule se zajímavými informacemi ohledně lokality a vydali jsme se směrem na zastávku autobusu do Černic.
Autobus nás dovezl až k OC Olympia, kde jsme si v našem oblíbeném Tchibu vychutnali jejich jedinečnou kávu a zkusili jednu z „rychlovek“ v Bageterii Boulevard.
Pak už nás to táhlo rychle pryč z přeplněného obchodního centra směrem k pivovaru nedalekému Purkmistr,, jelikož bylo stále krásně a nebylo to daleko, šli jsme pěšky.
Zahrádka nebyla plná, využili jsme volného místa ve stínu, abychom si vychutnaly jejich „degustační prkénko“, tzn. šestiboj, jak tomu já říkám a nějakou jejich specialitku.
S plným bříškem a se spokojeným výrazem jsme vyrazili směrem autobus.
Po dojetí do centra následovala zastávka u výborné zmrzliny.
V neděli jsme se vydali vstříc vrcholku s rozhlednou Krkavec. Počasí bylo stále obstojné, lesem se šlo krásně, vůně nás táhla dál a dál...
Po nějaké době následování turistických značek se mezi stromy začala objevovat stavba. V závislosti na blízkosti rozhledy se samozřejmě měnil i terén.. před cílem byl již pěkný kopec..: -)
Po odpočinku a osvěžení jsme se vydali do točitých schodů pro shlédnutí panoramatického výhledu do kraje.. Okolní čtvrti města byly jako na dlani.. Nádhera!
Zpáteční cesta utekla jako voda, z kopce se šlo krásně a za chvíli jsme byli zpět na kraji lesa..Po hodině Angličtiny se žákem žijícím v USA jsem neodolala pokušení vyzkoušet Staroboleveckou hospůdku ve stejnojmenné čtvrti Plzně. Selský steak, sekundovaný lahodným Žateckým ležákem mě vynesl do nebes..
Po výborném pozdním obědě byl cíl jasný, Kopeckého pramen u městské nemocnice Privamed.
Socha u "bazénku" se železitou vodou z pramene je schovaná v areálu nemocnice, přístupná ze strany fotbalového hřiště a ukrytá před okolím mezi stromy.
Klidné prostředí areálu nemocnice jen umocňuje klid a pohodu okolí pramene.
Po odpočinku mě zajímal vysílač Sylván. Byl by odtud krásný výhled na město, nebýt desítek keřů, zabraňujících sebelepšímu pohledu na Plzeň.
Poté hurá domů, den utekl jako voda a já už přemýšlela, kam se příště vydáme..
Takovýhle slunečný víkend s procházkou vydal na 21km... Vřele doporučuji!!
